Není sklíčko jako sklíčko

07.06.2016 09:29

Není sklíčko jako sklíčko

Dnes se seznámíme s druhy a historií hodinových sklíček. Jedná se o jednu z nejvíce namáhaných částí hodinek, sklíčko musí vydržet nárazy, škrábance, oděry a v neposlední řadě též působení povětrnostních vlivů jako je kyselý déšť, mráz, sníh, kroupy, písečná bouře, nebo u potápěčů voděodolnost způsobená hydrostatickým tlakem.

Sklíčka mají v převážné většině tvar jako pouzdro hodinek, tedy kruhový. Existují ale i obdélníková či ve tvaru čtyřbokého jehlanu. Jemné škrábance na pouzdře většina majitelů toleruje, leč právě škrábanec na sklíčku není zrovna tím, o co by hrdý majitel hodinek stál. Podívejme se stručně do historie a následně mezi druhy materiálů, ze kterých se sklíčka vyrábí.

Původní náramkové a kapesní hodinky osadili jejich mistři hodináři křišťálovými sklíčky, jelikož neexistoval žádný jiný dostupný průhledný materiál, který by mohli použít. Byli tedy dost omezeni technologií a bylo to znát. Křišťál je velice křehký materiál a též není odolný na otřesy, způsobené každodenním nošením hodinek. Proto se můžeme setkat s kovovými víčky kapesních hodinek, jejichž primárním účelem bylo zamezit prasknutí křišťálového sklíčka. Postupně se přešlo na sklíčka plastová (akrylátová), minerální a safírová.

Plastová sklíčka se nejhojněji začala používat v šedesátých letech minulého století. Mají tu výhodu, že jsou levná na výrobu a velice odolná proti prasknutí, leč snadno se poškrábou. Na rozdíl od ostatních druhů sklíček je ale možné celkem jednoduše drobné škrábance vyretušovat. Stačit vám k tomu bude zubní kartáček a speciální či zubní pasta. Po chvilce leštění a následném omytí vodou škrábance zmizí. Plastová sklíčka se dnes používají na levné typy hodinek, na dětské hodinky, případně na outdorové hodinky, u kterých se očekává velké namáhání. Samozřejmostí jsou reedice historických modelů nejen ze šedesátých let, kupříkladu hodinky Omega Speedmaster Profesional, které se jako první dostaly na Měsíc.

Minerální sklíčka jsou velice rozšířená a nejpoužívanější sklíčka. Sklíčka mají větší tvrdost než ta plastová, zejména díky použití oxisů křemíku a povrchovému tvrzení.

A nakonec sklíčka safírová. Ty jsou velice odolná, ale zase křehká. Oproti předchozím sklíčkům je to safírové velice odolné proti poškrábání, uvádí se že až pětkrát odolnější než sklíčka minerální. Syntetický safír je znám od 19. století, poprvé byl ale použit na sklíčka až v šedesátých letech minulého století. Na rozdíl od čirého přírodního safíru se ten syntetický získává krystalizací korundu při teplotě 2000°C a může mít různé barvy. Safírová sklíčka se používají u drahých typů hodinek a často jsou zakřivená. V případě jejich rozbití počítejte  s minimálně 3000Kč za nové.

Naše společnost vám nabízí službu výměny sklíček hodinek. Minerální sklíčka vám vyměníme bez rozdílu velikosti, a to jak rovná, tak i sférická (mírně vypouklá). Safírová sklíčka do průměru 37,1mm nabízíme v ceně do 2000Kč, ty větší vyrábíme na zakázku a cena se pohybuje cca jako bylo zmíněno v článku, od 3500Kč podle modelu. Více informací najdete v sekci Služby, kde je i přehledná tabulka, podle které snadno zjistíte cenu vašeho nového sklíčka.

 

Autor článku Jan Vachtl

 

Zpět