V minulém článku jste se mohli dočíst o problematice fungování ruského systému značek a modelů náramkových hodinek a stručně jsme se zaměřili na poměrně netradiční historii hodinářské továrny z tatarské Čistopole, jež produkuje hodinky Komandirskie a Amfibia z naší nabídky.
Hodinky Komandirskie & Amfibia II. Díl
Hodinky Komandirskije a Amfibia lze s jistotu považovat za jeden ze symbolů Ruska, potažmo Sovětského Svazu. V roce 1965 si Ministerstvo obrany Sovětského Svazu objednalo v Čistopolské hodinářské továrně velkou zakázku na protinárazové, voděodolné a prachuvzdorné náramkové hodinky pro důstojníky sovětské armády, kde jak jsme si již říkali, hodinky hodně znamenají. Jelikož se hodinky vůbec neměly dostat na volný sovětský trh, tak na sobě nenesly dokonce ani nápis „Vyrobeno v SSSR“, ale pouze holé „Zakázka Ministerstva obrany SSSR“. V roce 1967 spatřily světlo světa náramkové hodinky Amfibia, které se liší od Komandirských jen zvýšenou vodotěsností.
V ciferníku hodinek je možno nalézt obrázek, jež charakterizuje, pro kterou zbraň byly hodinky vyrobeny. Setkat se tak můžete například s tankem, ponorkou, dělem, letadlem, padákem, speciální je i pro piloty stíhaček letadlové lodi Admirál Kuzněcov.
Jelikož se hodinky nemohly volně prodávat, byl o ně po rozpadu Sovětského Svazu enormní zájem. Z poněkud bizardní historie hodinek bych rád obeznámil situaci, kdy v roce 1991 si Ministerstvo obrany Spojených států Amerických objednalo v Čistopolském závodu zakázku Komandirských pro veterány Operace pouštní bouře z Války v zálivu. Ještě ani ne před rokem a půl by taková zakázka byla naprosto nemyslitelná, až tak do života hodinek může zasáhnout politika.
Z naší nabídky bych doporučil protinárazové hodinky Amfibia Vostok Gold 2416/420335, jež byly vyrobeny už za Ruské Federace. Hodinky na první pohled zaujmou svým luxusně vyhlížejícím stříbrným vzezřením, v kombinaci s výraznou červenou barvou na hodinách 8-12. Tyto hodinky se stanou vítaným doplňkem každého muže, který může v kruhu svých přátel zaperlit velice nevšední historií Komandirských.
Autor článku Jan Vachtl
Milan Illés
