Kapesní hodinky, klasika, která stále přitahuje pozornost

Ti, kteří nás znají ví, že kapesní hodinky pro nás nejsou jen archaickou slepou uličkou hodinářského vývoje. Jde jen o jeden z módních stylů „nošení přesného času“.  Kromě restaurování sběratelských kousků pracujeme i na speciálních projektech. Dokážeme vdechnout nový život kapesním hodinkám tak, že je nejen zrenovujeme a opravíme, ale na míru jim necháme vyrobit ocelové pouzdo tak, aby se daly používat jako náramkové.

Jako například u hodinek Record Watch Co. Tato švýcarská firma, která byla založena roku 1903, historicky vynikala netradičními technickými řešeními a dobrá reputace jí získala zakázky u britské armády ve 40. a 50. letech.

5124 (1) 5124-2

 

Někdy je třeba i mírná úprava, nátah na třetí hodině (místo 12 hodiny) a celková repase, jako případě hodinek Audemars Freses. Pravda, tato unikátní úprava podle individuálních představ představuje titěrnou práci, čítající desítky hodin. Ale jak se můžete přesvědčit, výsledek často stojí za to.

 4533-10 4533-7


Starožitným hodinkám taková úprava neubírá nic z jejich originality, ale posouvá jejich užitou hodnotu do současných standardů. To, že takto vznikne naprostý unikát, který nikdo jiný než vy nemá, to je jen další přidaná hodnota. A jak vás možná přesvědčí následující článek, kapesní hodinky mají nejen svoji bohatou historii, ale jsou prostě stále aktuální.

*

Bylo 19. dubna 1891. Nedaleko městečka Kipton v americkém státě Ohio se právě schylovalo k železničnímu neštěstí, které později vešlo do dějin nejen železniční dopravy, poštovních služeb, ale zejména do dějin hodinářství. Osudného dne se tu srazil poštovní vlak č.14, jedoucí plnou parou, s rychlíkem Toledo. Vyšetřování katastrofy s devíti oběťmi ukázalo na zajímavý fakt. Příčinou byly hodinky strojvedoucího Toleda, které se zpozdily o 4 minuty. Do dvou let byly na dráze zavedeny jednotné kapesní hodinky, které se nesměly zpozdit o víc jak 30 vteřin týdně a jejich majitel byl za jejich přesnost osobně zodpovědný.

Dá se říct, že nikde jinde, snad ani v letectví, kde údaj o čase hraje roli spíše při navigaci, nebyl na přesný čas kladen takový důraz, jako na železnici. Hovoříme o dobách, kdy většina tratí měla vlastně jen jednu kolej pro oba směry. Kapesní hodinky tu rozhodovaly o životě a smrti a železničáři si je proto (a možná i z jisté nostalgie) uchovali v této klasické podobě až někdy do poloviny dvacátého století. V naší nabídce aktuálně najdete třeba tento kousek se švýcarským strojkem Unitas a s logem tureckých drah, který mohl sloužit třeba na trase slavného Orient expresu.

 5034-5 

Domnívat se, že kapesní hodinky jsou jen jakýmsi mementem minulosti, pendlovkami na střeše hájovny, staromileckou libůstkou, to by byla chyba. Ano, můžeme se ponořit do historie, do bavorského Norimberku začátku 16. století. Zhruba v době, kdy bitva u Moháče vrhá české země do Habsburské náruče, konstruuje Peter Henlein jedny z prvních přenosných hodin. Zatím mají jen jednu (hodinovou) ručičku, vypadají spíš jako vejce nebo válec, ale už ukazují čas. Jejich majitel, když přišel pozdě, se už nemůže vymlouvat, že nedohlédl na věž kostela, nebo neslyšel odbíjení.

German_-_Spherical_Table_Watch_(Melanchthons_Watch)_-_Walters_5817_-_View_C

Samozřejmě bude trvat ještě hodně dlouho, než to budou přenosné hodinky, jak je známe my. Bylo třeba vyřešit nátah, který by šel stále stejně bez ohledu na vyčerpání pružiny, bez ohledu na venkovní teplotu. Znát přesný čas z kapsy bylo po dlouhá staletí výsadou bohatých. Pošťouchnout věci kupředu možná pomohly i reformy Jana Kalvína, které zakazoval nosit šperky, a ženevští klenotníci se tak pomalu začali učit hodinářskému řemeslu.  

Ruku v ruce šel technický vývoj i móda. Třeba v bitvě na Bílé Hoře už mohl mít nějaký zámožnější muž kapesní hodinky se sklíčkem, které se poprvé objevuje kolem roku 1610. To byla doba, kdy se také hodinky přesouvají z náhrdelníků do kapes. Za to zase nejspíš mohl anglický král Karel II., který světu roku 1675 představil vestu pod sako. No a s tím spojené kapsy, kde nosil hodinky ještě náš pradědeček. Mimochodem pokud byl majitel pravák, nosil je v levé kapse a naopak. Jednou rukou bylo také potřeba otevřít případný kryt ciferníku. Jako třeba u těchto krásných (již prodaných) stříbrných švýcarských hodinek ARGUS. Kapesní hodinky s takto chráněným ciferníkem se odborně nazývají tzv. Full Hunter, tedy něco jako plné lovecké a kryt má chránit sklo před poškozením i mj. při lovu. Něco na způsob outdoorových hodinek.

Minutová ručička přibyla na ciferníku až kolem roku 1680, tedy zhruba v době, kdy v Čechách řádila morová epidemie. O nějakou dobu později přišel na svět samonatahovací mechanismus (1770), celkové zeštíhlení hodinového strojku a další vylepšení. Byla jen otázka času, než hodináři vyslyšeli lamentování vojáků včetně Napoleona, že je krajně nepraktické, vytahovat hodinky z kapsy během kanonády a synchronizovat útok pěchoty. Ale nenaděláme nic, za příchodem náramkových hodinek je stejně potřeba hledat ženy. (To je ale už jiný příběh.) Kdyby bylo na mužích, dost možná by hodinky stále zůstali v kapse a měnila by se jen jejich technická složitost, v současnosti kulminující asi někde u kapesních hodinek Patek Philippe Calibre 89 (33 funkcí), či The Vacheron Constantin Reference 57260 z roku 2015 (57 funkcí). Ostatně, ať už na kapesní hodinky obyčejné či na ty super drahé, kapsu na ně máme připravenou stále. Ta malá kapsička na pravé straně džín, zavedená firmou Levi Strauss v roce 1879, není totiž na nic jiného, než právě na kapesní hodinky.

 Aleš Vašíček

20019987_copy 
Patek Philippe Calibre 89



Přečtěte si další články Aleše Vašíčka

Luminescence - od radioaktivních primek až k nejnovějším technologiím SuperLuminova a LLT

Jak reportér TV Nova, Aleš Vašíček, testuje naše hodinky

Závod plynových balonů Poháru Gordona Bennetta s hodinkami Tisell

Fotopříběh - Hodinky Phoibos na cestách s reportérem Alešem Vašíčkem

Quartz versus mechanický strojek – Tichá revoluce času

Potřebujete poradit?

Milan Illés Milan Illés Mistr hodinář